|
|
Efekt podpory výskytu přirozených predátorů škůdců na zdraví a vitalitu ovocných dřevin
Bernatová, Martina
Predátoři (bezobratlí i obratlovci) mohou působit pozitivně nebo negativně na vitalitu a fyziologické procesy dřevin. Nicméně vzájemný efekt a interakce několika různých skupin predátorů a jejich ovlivnění různými habitatovými manipulacemi není zatím příliš známý. Z tohoto důvodu bylo cílem mé práce zjistit, jak se biologická ochrana, tedy manipulace pro podporu bezobratlých predátorů, a naopak vyloučení hmyzožravých predátorů z řad obratlovců (ptáci, netopýři), či kombinace těchto dvou manipulací, projeví na vitalitě a zdravotním stavu ovocných dřevin, konkrétně hrušní. Experiment probíhal v ekologických hrušňových sadech na území Zlínského a Jihomoravského kraje. V každém sadě (n = 4) bylo vybráno 16 stromů, které byly rozděleny do skupin po 4 stromech lišících se dle typu manipulace: a) instalace kartonových pásů pro podporu bezobratlých predátorů, b) konstrukce se sítí pro vyloučení přístupu ptáků a netopýrů, c) kombinace kartonových pásů a konstrukce se sítí, d) kontrolní strom. Experiment byl zahájen na podzim 2021 umístěním kartonových pásů a v předjaří 2022 umístěním konstrukcí se sítěmi proti ptákům. Během sezóny (od května do září 2022) byly sbírány vzorky pro zjištění a porovnání biomasy listů a míry herbivorie, plody pro analýzu biomasy a poškození, a dále měřena efektivita fotosyntézy a obsah chlorofylu v listech a také index listové plochy. Výsledky celkově prokázaly signifikantní pozitivní vliv manipulací na vitalitu hrušní. Nejlepší vitalita (dle několika parametrů) byla zaznamenána u stromů s kombinací kartonových pásů a konstrukcí se sítí. Z výsledků vyplývá význam podpory přirozených predátorů škůdců (především pavouci). Naopak je patrné, že tyto interakce mohou být ovlivněny hmyzožravými ptáky (netopýry), kteří mají pravděpodobně výrazný predační vliv na pavouky a tím mohou kaskádovitě ovlivnit vitalitu ovocných dřevin.
|
|
|
Endozoochorous seed dispersal by free ranging herbivores
Lepková, Barbora
Endozoochorní disperze semen je velmi častý fenomén, který můžeme pozorovat kdekoli, kde se zvířata živí rostlinami, které nesou zralá semena. Endozoochorie byla popsána jako potenciální mechanismus pro migraci na dlouhou vzdálenost, nicméně je zde velký rozdíl mezi endozoochorií frugivorními zvířaty a herbivory. Navzdory tomu, že herbivorní endozoochorie je známa již více než století, naše znalost tohoto fenoménu je stále omezena, o to více v případě volně žijících, divokých druhů herbivorů. Mimoto se ukazují velké rozdíly v endozoochorní disperzi mezi studovanými oblastmi i mezi studovanými herbivory. To naznačuje, že potřebujeme detailní znalost procesu z různých oblastí, abychom mohli dojít k jakýmkoli závěrům. Předkládaná práce si dala za cíl: (i) popsat druhové složení nalezené v trusu divokých prasat a jelenů, (ii) kvantifikovat efekt jeleního trusu na vegetaci suchých trávníků, (iii) změřit míru adaptace na průchod trávicím traktem u vybraných druhů rostlin, a (iv) rozplést jednotlivé mechanismy ovlivňující druhové složení šířené v trusu. Výsledky mého výzkumu naznačují: (i) druhové složení v trusu se do určité míry liší mezi jeleny a divokými prasaty: některé druhy jsou šířené oběma zvířaty, některé jen jedním z nich. (ii) Depozice jeleního trusu má zanedbatelný efekt na vegetaci suchých...
|
|
|
Vliv herbivorie hmyzu na kompetici rostlin
Opltová, Radka ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Florianová, Anna (oponent)
Rostlinná společenstva jsou ovlivňována mnoha faktory, jako jsou vlastnosti půdy, vlhkost, teplota, dostupnost zdrojů nebo kompetice a herbivorie. V této práci si kladu za cíl shrnout dosavadní poznatky o hmyzích herbivorech a jejich vlivu na kompetici rostlin v kontextu rostlinných společenstev, především v bezlesí. Výsledek kompetice mezi rostlinami závisí na mnoha faktorech, jako je například konkurenceschopnost sledované rostliny a jejích sousedů, trade-off mezi rychlým růstem a produkcí obranných látek, dostupnost zdrojů a další. Herbivorie hmyzu může tento výsledek významně ovlivnit, přičemž efekt herbivora pak závisí na jeho abundanci či konkrétních vlastnostech (jako jsou potravní preference nebo obývaný habitat). Herbivorie sice často redukuje celkovou biomasu, ale v kontextu společenstva může přítomnost herbivora plnit stabilizační funkci prostřednictvím potlačování kompetičně silných druhů, a udržovat tak vyšší diversitu rostlinného společenstva. Odpověď rostlin na herbivorii se může vyvíjet poměrně dlouho, proto je důležité ve společenstvu sledovat dlouhodobý efekt. Na tuto práci navážu diplomovou prací spolu s praktickým výzkumem. Budu se zabývat problematikou vlivu podzemní herbivorie na společenstvo krkonošské louky. Jako herbivora jsem zvolila listokaze zahradního (Phyllopertha...
|
|
|
Interakce herbivorů a patogenů na rostlině
Nerandžičová, Denisa ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Weiser, Martin (oponent)
Herbivoři a patogeny se na rostlině běžně vyskytují společně a jejich interakce zásadně ovlivňují nejen fitness samotných antagonistů, ale i obrannou reakci rostliny. Fytopatogeny modifikují biochemické procesy rostliny, což je jeden z důležitých faktorů, které rozhodují o výběru hostitelské rostliny herbivorem. Modifikace rostliny často vede i k obohacení, nebo naopak limitaci dostupných zdrojů pro herbivory a ke změnám v obranné reakci rostliny. Herbivoři zase usnadňují vnikání fytopatogenů do těla rostlin a také zprostředkovávají jejich přenos mezi rostlinami. Mnoho autorů předpokládá, že vliv interakcí na fitness antagonistů je podmíněn především vzájemným antagonismem mezi rostlinnými signalizačními dráhami řízenými kyselinou jasmonovou a kyselinou salicylovou. Inkonzistentní výsledky studií ovšem poukazují na to, že teorie je nejspíše značně zjednodušena, a proto není obecně aplikovatelná. Výsledné efekty interakcí zřejmě závisí na více faktorech, ze kterých bude mít velice významnou roli například druhová specificita. Je nicméně pravděpodobné, že interakce mezi antagonisty nenavyšují na rostlině škody způsobené dvojitým útokem. Ty jsou obvykle vyšší v rámci individuálních orgánů, ale rostlina je patrně dokáže efektivně kompenzovat a snižovat tím celkové negativní dopady na fitness.
|
|
|
Dvoukřídlí v potravních sítích mokřadních ekosystémů
Pijálková, Helena ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Vojtěch (oponent)
V mokřadních ekosystémech nalezneme řadu čeledí dvoukřídlého hmyzu (Diptera), kteří působí na skoro všech trofických úrovních jako rozkladači, býložravci i predátoři. Vyznačují se ohromnou ekologickou diverzitou larev, jež se mohou svými životními strategiemi lišit i v rámci čeledi. Dospělci dvoukřídlého hmyzu pak tvoří významnou spojku mezi vodním prostředím mokřadu a suchozemským okolím jako opylovači, predátoři a potrava pro mnoho jiných živočichů včetně člověka. Z hlediska potravních sítí mokřadních ekosystémů se dosavadní výzkum věnoval převážně několika ekonomicky významným skupinám dvoukřídlých, jako komárům přenášejícím závažné choroby nebo vysoce abundantním pakomárům, případně roli dvoukřídlých v přenosu těžkých kovů a jiných toxických látek z mokřadů do okolí. Celková diverzita dvoukřídlého hmyzu mokřadních ekosystémů však zůstává nedostatečně prostudována. Zkoumat nejen hmyz v rámci potravních sítí je důležité např. pro simulaci dopadů možných změn v ekosystémech jako jsou introdukce nebo vymizení určitých druhů. Jsou tedy zapotřebí další výzkumy, abychom pochopili, jaký vliv mají které linie dvoukřídlého hmyzu na společenstva nejen mokřadů, ale i jejich okolí. Klíčová slova: Dvoukřídlí, mokřady, ekologické sítě, detritivorie, herbivorie, predace
|
|
|
Endozoochorous seed dispersal by free ranging herbivores
Lepková, Barbora ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Eycott, Amy Elizabeth (oponent) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Endozoochorní disperze semen je velmi častý fenomén, který můžeme pozorovat kdekoli, kde se zvířata živí rostlinami, které nesou zralá semena. Endozoochorie byla popsána jako potenciální mechanismus pro migraci na dlouhou vzdálenost, nicméně je zde velký rozdíl mezi endozoochorií frugivorními zvířaty a herbivory. Navzdory tomu, že herbivorní endozoochorie je známa již více než století, naše znalost tohoto fenoménu je stále omezena, o to více v případě volně žijících, divokých druhů herbivorů. Mimoto se ukazují velké rozdíly v endozoochorní disperzi mezi studovanými oblastmi i mezi studovanými herbivory. To naznačuje, že potřebujeme detailní znalost procesu z různých oblastí, abychom mohli dojít k jakýmkoli závěrům. Předkládaná práce si dala za cíl: (i) popsat druhové složení nalezené v trusu divokých prasat a jelenů, (ii) kvantifikovat efekt jeleního trusu na vegetaci suchých trávníků, (iii) změřit míru adaptace na průchod trávicím traktem u vybraných druhů rostlin, a (iv) rozplést jednotlivé mechanismy ovlivňující druhové složení šířené v trusu. Výsledky mého výzkumu naznačují: (i) druhové složení v trusu se do určité míry liší mezi jeleny a divokými prasaty: některé druhy jsou šířené oběma zvířaty, některé jen jedním z nich. (ii) Depozice jeleního trusu má zanedbatelný efekt na vegetaci suchých...
|
|
|
The role of biotic interactions in plant invasions
Štajerová, Kateřina ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent) ; Richardson, David M. (oponent)
- ABSTRAKT - Během invaze dochází k zániku dlouhodobě ustálených a vzniku nových biotických interakcí, což má vliv na invazní úspěch rostliny v novém areálu. Ve své práci se zabývám různými biotickými interakcemi, zejména vztahy mezi rostlinami navzájem, jejich herbivory, opylovači a mykorhizními houbami, ale i tím, jak lze znalosti o biotických interakcích následně využít při plánování efektivního managementu, který by byl založen na vědeckých poznatcích. S kolegy jsme studovali tyto interakce na úrovni rostlinných společenstev, ale provedli jsme i mezikontinentální srovnání, zejména mezi Evropou a Severní Amerikou. Náš výzkum byl založen hlavně na sběru terénních dat. Z mnoha teorií a koncepcí, které byly doposud zformulovány pro vysvětlení úspěchu invazních rostlin v novém areálu, je nejčastěji studovanou hypotézou "únik před nepřáteli. Jejím předpokladem je, že invazní druhy jsou v novém areálu úspěšné mimo jiné i proto, že částečně či úplně unikly svým přirozeným nepřátelům, které jejich populace regulovali v původním areálu. Naše výsledky podporují tuto hypotézu, ale zjistili jsme, že rozsah poškození je závislý na souhře několika okolností, tj. o jakou funkční skupinu herbivorů se jedná, či zda jsou v daném areálu původní, totéž platí i pro jejich živné rostliny. Asi nejdůležitější interakcí mezi...
|
|
|
Příčiny omezení reprodukční úspěšnosti rostlin nedostatkem pylu a zdrojů
Kalousková, Petra ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Produkce semen u rostlin závisí na mnoha faktorech: jejich životní strategii, prostředí, ve kterém rostou a dalších faktorech, jako jsou biotické interakce. Bezprostřední příčinou omezení produkce semen je však nedostatek partnerů nebo zdrojů potřebných k tvorbě semen. Cílem této bakalářské práce je shrnout a analyzovat mechanizmy působení a relativní význam jednotlivých příčin omezení tvorby semen u rostlin. Většina rostlin je alespoň v některých sezónách nebo na některých lokalitách omezena dostupností pylu, ve zbytku situací bývá omezena dostupností zdrojů. Omezení dostupností pylu může být kvantitativní (nízká depozice pylu) či kvalitativní (deponovaného pylu je dostatek, ale je nekvalitní). Existující teoretické modely příčin omezení dostupností pylu a zdrojů proti sobě staví využití zdrojů rostliny buď k lákání opylovačů (zvětšením květů, zvýšením nabízených odměn) a zvyšování šance na setkání se s opylovači (změnou fenologie či prodloužením kvetení), nebo k produkci semen. Omezení dostupností pylu může být někdy pouze zdánlivé, kdy po přidání dodatečného pylu dojde k navýšení produkce semen za cenu snížení reprodukčního úsilí v dalších letech. Nejvýraznější vlastností opylení, která se promítá často do střídání omezení produkce semen nedostatkem pylu a nedostatkem zdrojů, je však jeho...
|
|
|
Plant-soil feedback a jeho interakce s dalšími faktory určujícími koexistenci rostlin
Opravilová, Tereza ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Plant-soil feedback neboli zpětná vazba mezi rostlinou a půdou a je v posledních letech hojně zkoumaným mechanismem úspěchu invazních rostlin, posunu druhů v sukcesi a obecně struktury rostlinných společenstev. Jedná se o proces, během kterého rostlina svým růstem ovlivňuje půdu a tyto změny se zpětně promítají do růstu dalších rostlin. Navzdory velkému množství předchozích studií, je věnováno poměrně málo pozornosti interakci plant-soil feedbacku s dalšími faktory, což považuji za důležité pro pochopení jeho role v přirozených rostlinných společenstvech. Cílem práce bylo objasnit vliv plant-soil feedbacku na modelové druhy Arrhenatherum elatius a Centaurea scabiosa a porovnat jeho vliv s dalšími faktory - mezidruhovou kompeticí a herbivorií (simulovanou ztrátou nadzemní biomasy). Vliv faktorů byl zkoumán pomocí biomasy a změn ve fyziologii rostlin, konkrétně fluorescencí chlorofylu a obsahem prvků v nadzemní biomase. Mechanismus plant-soil feedbacku modelových druhů byl posuzován pomocí obsahu prvků v půdě po kultivaci. V biomase druhu Arrhenatherum elatius se faktory plant-soil feedbacku a kompetice projevily ve vzájemné interakci, kdy došlo přítomností kompetitora ke změně negativní zpětné vazby na pozitivní. Arrhenatherum byl v experimentu silným kompetitorem, za jehož úspěchem pravděpodobně...
|
|
|
Funkce sekundárních metabolitů u lišejníků
Zvěřinová, Gabriela ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Bouda, František (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší problematiky sekundárních metabolitů lišejníků a jejich funkcí. Lišejníky produkují těchto látek velmi širokou škálu, přičemž většina z nich je specifická pouze pro lišejníky a u vyšších rostlin je nenacházíme. Kromě role těchto sloučenin v chemotaxonomii a systematice mají sekundární metabolity rozličné biologické funkce ve stélce lišejníků a mohou tak ovlivňovat jejich biotické i abiotické interakce s okolním prostředím. Mezi známé a často popisované funkce sekundárních metabolitů patří zejména antimikrobiální, alelopatické, antiherbivorní a antioxidační účinky, udržování homeostázy kovů a ochrana před zářením. Práce je zaměřena právě na tyto funkce a shrnuje současné poznatky v této oblasti. Klíčová slova: lišejník, sekundární metabolity, alelopatie, antimikrobiální aktivita, herbivorie, antioxidační aktivita, fotoprotekce, homeostáza kovů, tolerance znečištění, literární rešerše
|
host ::
RSS.